Vysněné narozeniny v Montalcinu

Text: Ing. Zuzana Foffová

Každý z nás má určitě nějaké své oblíbené místo, kam rád jezdí za poznáním nebo odpočinkem. Pan profesor Vilém Kraus, jakožto vinařský odborník a milovník dobrých vín, má oblíbenou jednu oblast v Itálii, jejíž vína ho nikdy nezklamou. Donedávna tuto oblast znal jen z fotografií a knížek. My jsme měli tu čest mu k letošním narozeninám splnit jeden malý sen. Vzali jsme ho do oblasti, odkud pochází slavné Brunello di Montalcino.

Ještě před odjezdem nastudoval pan profesor veškerou dostupnou literaturu, aby se o jeho oblíbené oblasti dozvěděl co nejvíce a správně se naladil. Dokonce vypracoval stručného "průvodce", kterého všem účastníkům věnoval už na rakousko-italských hranicích. Takže vybaveni základními znalostmi, pustili jsme se do objevování vinařských krás Montalcina.

Montalcino je malebné historické městečko na jednom z toskánských kopců, samozřejmě lemované proslulými toskánskými cypřiši. Naše pátrání začalo návštěvou několika místních vinoték, které jsou doslova na každém rohu. Tam jsme nasbírali potřebné informace o vinařských producentech v okolí.

Z vinařství, které jsme měli možnost lépe poznat rozhodně stojí za zmínku Azienda agraria Mastrojanni. Toto vinařství vlastní pan Gabriele Mastrojanni , právník z Říma a vede ho jeho syn Antonio. Když jsme vyjeli autem na kopec s krásným výhledem na vinice, měli jsme to štěstí, že tam zrovna byl pan Antonio Mastrojanni osobně. Nejprve se trochu zdráhal, protože prý ochutnávky pro veřejnost běžně nedělají. Když jsme mu ale představili pana profesora Krause a věnovali mu anglickou verzi Encyklopedie českého a moravského vína pochopil, že "nejde o jen tak ledajakou návštěvu". Nejenže nás vzal do výrobních prostor a objasnil nám jejich postupy, ale dal nám ochutnat také zajímavá vína.

Vysvětloval nám, že zdejší půdy jsou velice jílovité, a tak je nutné je hodně a často kypřit, jinak má půda tendenci na povrchu tvrdnout a pak nepropouští ani vláhu ani vzduch. Většinu těchto prací na vinicích dělají ručně, což je značně náročné. Pan Mastrojanni vyrábí nejen vína podle původní toskánské receptury, ale také rád experimentuje s odrůdami novými.

Jako první jsme ochutnali velice příjemné typické Brunello 2000. Brunello se vyrábí z klonu odrůdy Sangiovese-Grosso a musí ležet 4 roky ve sklepě a 3 a půl roku v sudech. Všem nám velice chutnalo a dobře se o něm mluvilo. Ale co nás nakonec nadchlo ještě více bylo víno, které nám pan Mastrojanni po rozhovoru s panem profesorem natáhl přímo ze sudu. Byl to čistý Cabernet Sauvignon 2000, který v čisté formě není pro tuto oblast vůbec typický. Bylo to víno sametové a hladké. Pan Mastrojanni nás sice upozorňoval, že je ještě divoké a schází mu tzv. finish, ale pan profesor Kraus i my jsme byli přesvědčeni, že je to již vynikající hotové víno. Pan Mastrojanni přidává v malém množství Cabernet Sauvignon k odrůdě Sangiovese a je přesvědčen, že víno je pak pro současného konzumenta zajímavější.

Pan profesor Kraus byl osobou pana Mastrojanniho nadšen, protože na něm bylo vidět, že má velkou chuť podnik stále zlepšovat a s vybavením, které již dnes má, je schopen vyrábět vysoce kvalitní vína.

Po návštěvě Montalcina jsem se pana profesora zeptala, zda se jeho názor nějak změnil poté co tuto oblast osobně navštívil a on odpověděl: "Ano, můj názor se změnil hlavně v tom, že jsem byl překvapen velmi rychlými a rozsáhlými rekultivacemi v Toskánsku. Viděli jsme tam množství nově vysázených vinic nebo vinic mladých a také pozemky připravené pro nové výsadby. Oproti tomu, co bylo možné vidět dříve je to úžasný pokrok."

Pan profesor byl také zaujat skutečností, že se dnes stále více vyrábí víno i z odrůd pro oblast Toskánska netypických a původní odrůda Sangiovese je trochu zatlačována do pozadí. Jedná se zejména o dovážené odrůdy Cabernet Sauvignon a Merlot. Pan profesor Kraus mi také řekl, že přesto osobně dává přednost vínům vyráběným z původních toskánských odrůd.

Chtěla bych tímto panu profesoru Krausovi i paní Evě Pavlů poděkovat za milé provedení vinařským Montalcinem a ještě jednou panu profesorovi popřát vše nejlepší, hodně dobrého vína a přátel. Dík patří i manželům Maroušovým z Valtic, kteří nám umožnili Toskánsko pohodlně procestovat.

Vyšlo v časopise Vinařský obzor v roce 2001.