Vína z ostrova rytířů
Text a foto: Ing. Zuzana Foffová
„Nechceme prodávat množství, ale kvalitu.“
Letní cestování zajisté mnohé z nás zavedlo do rozmanitých vinařských oblastí Evropy. Pojďme se společně přenést na středomořský ostrov Malta, kam člověka přilákají především megalitické památky. Jakožto milovníci dobrého vína a zážitků pátrejme i v těchto končinách po lahodných vínech. V samotném srdci, na první pohled dosti suchého ostrova, nás okouzlí údolí osázené révou vinnou. Právě zde, na úpatí vrchu s původním hlavním městem Mdina, se nachází bezesporu nejlepší vinařství na Maltě. A jak to celé začalo?
Majitel dnešního vinařství Meridiana Wine Estate, pan Mark Miceli-Farrugia, měl k vínu vždy blízký vztah. V roce 1987 se ve Francii setkal s profesorem Denis du Bourdieu, který vyučoval enologii na Univerzitě v Bordeaux. Ten ho vlastně na myšlenku založení vinařství přivedl. Zajímal se o to, jaká jsou maltská vína a předpokládal, že vzhledem k tamějším podmínkám dobrá. Pan Miceli-Farrugia se nejprve domníval, že jde o žert, ale později pochopil, že zkušený enolog má pravdu. Existuje přinejmenším šest důvodů, proč by se na Maltě měla produkovat kvalitní vína, které pan Miceli-Farrugia, dnes již s radostí ve tváři, objasňuje.
Prvním z nich jsou vhodné klimatické podmínky. Ostrov Malta se nachází v centru středomořské oblasti, která produkuje asi 65 % celosvětového objemu vína. Její klima tedy rozhodně není překážkou.
Druhým faktorem je zajisté dostupnost půdy. Nemusí to být extrémně výživná půda. Vždyť mnohá z nejkvalitnějších vín pochází z hroznů, které dozrávají na révě odolávající horším podmínkám. A právě to jim dodává specifický charakter.
Do třetice jsou významným prvkem vhodné odrůdy révy vinné. Na Maltě se ještě nedávno produkovalo víno především z tradičních, zvláště stolních odrůd (Gellewza a Ghirghentina), které ovšem nejsou příliš vhodné pro získávání vysoce kvalitních vín. Není ovšem problém vybrat si z široké škály nových ušlechtilých odrůd, které budou vyhovovat právě místním podmínkám.
Jako čtvrtý faktor uvádí ošetřování vinice. Je zapotřebí se o révu pečlivě starat, aby dokázala odolávat maltským větrům, omezit vlhkost a nebezpečí chorob. Důležitá je také vzdálenost vinic od místa zpracování hroznů. Čím je kratší, tím méně hrozny před zpracováním trpí.
Protipólem je za páté technologie ve sklepě. To samozřejmě vyžaduje určité finanční prostředky, ale vysoce kvalitní vína investici vinaři vynahradí. Špičková technologie řízeného kvašení v nerezových nádobách umožní maltským vínům zachovat charakter. Sklizeň zde probíhá ve vrcholném létě. Vyzrálost hroznů spolu s vhodnou technologií umožní vyniknout jemným aromatickým látkám.
Výčet uzavřel francouzský enolog šestým bodem, který podtrhuje důležitost štěstí v daném roce. V zápětí ovšem pana Miceli-Farrugiu přesvědčil, že na Maltě s tím vlastně není problém. Jelikož sklizeň na Maltě probíhá uprostřed léta, nemusí se vinaři obávat například krup či mrazíků. Maltští vinaři tak mají pořád „dobrý rok“.
Než mohl pan Miceli-Farrugia začít vyrábět víno, čekal ho ještě pořádný kus náročné cesty. Tehdy se na slunné Maltě paradoxně vyráběla vína tradičně s přídavkem cukru. Většina místních vinařských podniků zastávala názor, že dobré víno se bez přidání cukru nedá na Maltě vyrobit. Tento názor však pan Miceli-Farrugia nesdílel, a proto musel čelit mnoha překážkám. Po složitých jednáních se mu podařilo roku 1989 získat prvních 19 hektarů půdy, právě v místech dnešního vinařství u obce Ta´Qali. Přesvědčen argumenty svého francouzského přítele se pustil do zkušebního pěstování několika různých odrůd. Mezitím se věnoval budování vinařství a podařil se mu zcela zásadní krok.
Na vybudování jedinečného moderního vinařství se pan Miceli-Farrugia opakovaně snažil získat podporu z maltských zdrojů. Vzhledem k jeho, na tehdejší poměry radikálním názorům mu však nebylo vyhověno. Až roku 1992 se podařilo uzavřít partnerství s tradiční italskou vinařskou rodinou Antinori, jejíž vinařské kořeny v Toskánsku sahají až do roku 1385. Pan Piero Antinori přinesl do vinařství nejen finanční zázemí, ale také zkušenosti a řekněme know-how. Zároveň se stal důležitou oporou ve vztahu k maltským orgánům.
V letech 1994 a 1995 vysadilo vinařství Meridiana odrůdy Chardonnay, Cabernet Sauvignon, Merlot, Syrah a Petit Verdot. Vinice jsou pravidelně zavlažovány díky vybudovanému zavlažovacímu systému s 91 000 otvory. Nakonec se roku 1996 podařilo dobudovat také romanticky vyhlížející „vinařskou vilu“ spolu s rozsáhlými podzemními prostory, kde se kromě sklepů nachází také zásobárna vody.
Pan Miceli-Farrugia od začátku razil teorii, že vinice a zpracování hroznů se mají nacházet v jedné lokalitě, což se mu také podařilo uskutečnit, navíc na krásném místě uprostřed ostrova. Rovněž jeho cíl, že Meridiana bude vyrábět pouze vysoce kvalitní vína na světové úrovni s maltským charakterem, nikoliv velké množství, se mu daří plnit. Dosud byla každá produkce daného roku během několika měsíců prodána a část je dokonce vyvážena do Belgie.
Ačkoliv se může zdát, že Malta je od nás příliš vzdálená, mnohé z těchto myšlenek se dají uplatnit i v našich zeměpisných šířkách. To jen dokládá, že má-li vinohradník či vinař opravdu vztah k ušlechtilému produktu svého podnikání, nezáleží, zda se nachází v Kalifornii, České republice či na ostrově Malta. Kvalita by měla být vždy na prvním místě.
Vyšlo v časopise Vinařský obzor v roce 2005.
